Účesy

Historie účesů

Nejčtenější za poslední den

• Krátké účesy pro starší ženy
• Účesy pro kulatý obličej
• Krátké účesy pro ženy nad 60 let
• Ultra-krátké dámské účesy
• Krátké účesy: Který se mi hodí nejvíc?

Účesy v Egyptě

Účesy ve starověkém Egyptě závisely na bohatství, věku a společnosti ve které se člověk pohyboval. Muži i ženy měly vlasy po ramena, vlasy ostříhané nakrátko na šíji, nebo dokonce oholené hlavy! Nicméně pokud měl oholenou hlavu mladý člověk ještě před tím, než se z něj stal dospělý, nechal si na boku hlavy malou kadeř zvanou "Kadeř mládí" symbolizující jeho věk. Pak měl na výběr z krátkých nebo dlouhých vlasů. Mladé dívky nosily copánky a někdy copy. Starší muži a ženy nosily paruky zakrývající jejich nedostatek vlasů nebo jejich šedivost. Protože Egypťané byli často vystaveni slunci, paruka jim pomohla chránit vlasy před poškozením sluncem.

Ženy ze Starého království měli kratší účesy, zatímco ženy z Nového království měli účesy delší. Ženy nosily své vlasy přirozeně zvlněné (pokud byly jejich vlasy dlouhé) nebo spletené do copu. Obě skupiny žen zdobili své vlasy květinami, jako například lotosový květ a lněné stužky. Egypťané používali i diadémy a čelenky vyrobené ze zlata nebo granátu, ale chudí lidé zdobili své vlasy ovocem a lístky. Nosili také čelenky kolem celé hlavy, které udržely vlasy na místě, stejně jako i sponky do vlasů a korálky ze slonoviny a kovu, které držely tyto doplňky na místě. Kolem každého pramene vlasů obtočily zlatou trubku aby tak ukázali své bohatství a barvily si vlasy henou. Stejně jako ženské účesy dnes, jejich účesy byly velmi unikátní.

Privilegované ženy odmítli nosit závoj, ale chudé ženy přijali závoj, protože byl považován za znak sociální mobility. Muži udržovali své vlasy krátké nebo si vlasy holily, čím bohatší muž byl, tím komplikovanější paruky nosil.

Účesy v Řecku

Na rozdíl od Egypťanů, vlasy ve starověkém Řecku byly svázány dozadu do účesu chignon a byly mnohem delší.

Mnoho účesů zahrnovalo zapletení vlasů a jejich upevnění na hlavě a ozdobení vlasů květy, čelenkami, stuhami a kousky kovu. Blondýnky se vyskytovaly jen zřídka a proto se mnoho žen snažilo nabarvit si vlasy na blond nebo červeně.

Účesy ve starověkém Řecku také zahrnovaly posypání vlasů zlatým práškem. Muži měli krátké vlasy nebo oholené hlavy a pokud nebyly vojáky, nosili brady.

Účesy v Římě

Jednoduché ženské účesy tvořili rozpuštěné vlasy, které byly svázány čelenkou, aby nepadaly do obličeje. Mladé dívky nosily jednoduchý drdol umístěný na krku. Nicméně, během vlády císaře Augusta se jednoduché účesy změnily a do módy přišly detailní účesy. Ve starověkém Římě byly účesy vyjádřením identity člověka, stejně jako je tomu dnes, a také poukazovali na bohatství, postavení, pohlaví a věk člověka. Vlasy ženy poukazovali na to, jaká atraktivní a bohatá byla.

V dnešní době jsou komplikované účesy, jako nosí například Lady Gaga, považovány za kontroverzní a radikální, ale v období Římské říše byly složitější a pobuřující účesy považovány za více atraktivní, protože indikovali, že žena strávila hodiny zdokonalováním svého stylu, což poukazovalo na její bohatství. Ženy používali falešné příčesky, stejně jako my dnes, aby jejich vlasy vypadaly hustší a delší. Ženy nosily své vlasy buď v prstencích nebo ve vysoce vypnutých sofistikovaných copánkách a uzlech. Vlasy si zdobili hlavně sponkami s perlami a drahokamy. Mužské účesy byly různé.

V časném období Římské říše, měli muži dlouhé vlasy a brady, ale ty časem vystřídaly krátké vlasy a oholené tváře. To se opět změnilo kolem roku 1 našeho letopočtu kdy měli muži krátké účesy, ale nechávali si narůst brady. Césarovi začali časem vlasy řídnout, kvůli čemuž nosil vavřínový korunu, aby skryl to, co bylo považováno za znamení degenerace. Na druhou stranu, císař Nero nosil kudrnaté vlasy, které rámovaly jeho tvář a později začal trend kotlet.

Účesy na Východě

Ve švédském období (1700 - 1100 p.n.l.) nosili Indové oholenou celou hlavu, ale podobně jako mladí Egypťané si nechali jeden pramen vlasů v zadní části nebo na boku hlavy co umožňovalo "Bohu táhnout lidi do nebe". Tento druh účesu byl časem omezen na osoby ve vysokých sociálních pozicích, zatímco ženy měly používat příčesky s drahokamy a šperky na čele. Řecká kultura to všechno změnila, protože Buddha byl zobrazen s kudrnatými vlasy v drdolu na vrcholu jeho hlavy.

V období mezi lety 320 -550 ženy nosily krátké vlasy a obvykle používali delší vlasy na vytvoření účesu. Pokud byly jejich vlasy svázané, byly v drdolu na boku hlavy, nebo v blízkosti šíje.

Muži měli vlasy po ramena a často zapleteny. Od 6. století, v Indii, v muslimské komunitě nosili muži i ženy vlasy na veřejnosti ukryté. Muži nosili turban nebo fez. Ženy nosily tradiční závoj. V 7. století, několik sultánů z Damašku, Persie a Afghánistánu začalo napadat Indii, což způsobilo že indické a muslimské oblečení se navzájem ovlivňovalo. Účesy se příliš nezměnily, protože vlasy většiny žen byly černé, dlouhé, zapletené v copánky nebo svázané do drdolu na zátylku.

Účesy v Číně

Čínské účesy se lišily v závislosti na věku ženy a jejího rodinného stavu a důvodem proč jejich vlasy byly velmi dlouhé bylo to, že bylo považováno za nezdvořilé ostříhat si vlasy, protože jsou zděděné od rodičů.

Dívky (a svobodné ženy) obvykle nosily dlouhé vlasy zapletené do copánků, které nosily svobodné ženy. U vdaných žen to bylo naopak, protože jejich vlasy byly svázané s kde tu visící kudrnou, aby žena ukázala, že je již vdaná. Mnoho čínských žen používá příčesek zvaný Buya (což znamená "postupně zatřes").

Režim Manchu v té době diktoval, že muži si musí přední část hlavy oholit a zbytek vlasů zaplést do copánků svázaných černým hedvábím. Tato tradice byla prolomena jen nedávno když si v roce 1922 poslední císař odstřihl svůj ohon, což symbolizovalo měnící se zvyky.

Účesy v Japonsku

Japonské ženské účesy byly zcela odlišné od čínských. V 7. století ženy patřící mezi šlechtu nosili vlasy upevněné na hlavě v copu na zadní části hlavy nazývaný kepatsu. Nicméně, po tomto období a až do roku 1345 móda diktovala, že ženy by měly nosit dlouhé vlasy rozpuštěné jako znamení krásy. V období Edo (1603-1868) nosily ženy mnohem komplikovanější účesy, zejména celou řadu různých drdolů, ozdobených hůlkami do vlasů, stuhami, květinami a hřebeny.

Během následujících 100 let se nosily stejné účesy ale s použitím mnohem větších hřebenů, v nichž byly stužky a paličky na zadní straně hlavy protože byly velmi těžké. Některé ženy přijali mnohem jednodušší účes, jakým je například "box Shimada", který se skládal z vlasů svinutých do smyčky na vrcholu hlavy a vyčnívající krabice na šíji. Drdol se nosil i na temeni hlavy a byl zajištěn sponou. Muži v Japonsku nosili podobné účesy jako Číňané, vypnutý cop s oholenou přední částí hlavy. Nosil se i účes wrester, při kterém byly vlasy připnuté k zadní části hlavy a přední část byla oholena.

Účesy v Africe

V Africe žije mnoho kmenů, což má za následek i množství různých zvyků. Masai bojovníci trávili celé hodiny zaplétáním si vlasů navzájem. Barvili si vlasy červeně přirozeným pigmentem vlasů nacházejícím se v sopečných oblastech, který smíchali s živočišným tukem na vytvoření textury podobné barvě. Tento kmen také nosí čelenku. Ženy si oholí hlavu, když se vydají, co symbolizuje nový začátek. Vlasy chlapců se také holí před tím, než jsou obřezáni, což umožňuje jejich vlasům růst, dokud se nestanou bojovníky, pak se jim vlasy zapletou.

Ženy z kmene Mangbetu nosí jiný druh účesů. Vlasy si zaplétají do koše ve tvaru kužele (vytváří korunu), který drží na místě pomocí kostí ve tvaru jehly. Kmen Miang nosil jednoduché copy, které byly zakryty šátky. Tyto účesy měli pro každý kmen jiný význam. Barvené vlasy a vlasy zpevněné použitím trusu byly v starověké Africe běžné.

Účesy v Americe

Domorodí Indiáni v Americe měli, podobně jako mnoho afrických kmenů, různé účesy. Kmeny v blízkosti východního pobřeží si holily většinu svých vlasů, ponechali pouze hřeben vlasů podél temene. Mnoho bojovníků si holilo vlasy nechajíc pouze ofinu kolem celé hlavy (tonsure), jeden pramen vlasů na temeni hlavy nebo tuhý hřeben vlasů jedoucí prostředkem hlavy známý jako "kohout". Byl vytvořen ze skutečných i umělých vlasů a byl zářivě barevný. V jiných indiánských kmenech muži věřili, že jejich vlasy symbolizují sílu a čím delší vlasy, tím více moudrosti a energie měli. Vlasy byly rozděleny do dvou copů nebo do jednoho copu směřujícího dolů doprostřed zad, v případě, že šlo o staršího a zkušenějšího bojovníka.

Ženy také nosily takové účesy a zdobili své vlasy bižuterií, korálky a peřím. Copy se v dnešní době pletou ze tří pramenů vlasů, ale Indiáni používali více pramenů aby tak ukázali složitost svého účesu. Mnoho mužů a žen mělo jednoduchý účes a občas si na střed vlasů jasnými barvami malovali vodorovné pruhy. Jihovýchodní kmeny, jako například Navajo a Pueblo, si svázali vlasy za hlavou a obtočily je do účesu známého jako Chong (který nosili i muži).

Svobodné dívky z kmene Hopi nosili velké účesy, které jsou známé jako motýlí spirály. Tento typ účesu nosili pouze svobodné ženy a matka dívky ho vytvořila obtočením vlasů kolem dřevěných bloků, čímž se dosáhlo motýlí vzhled.

Účesy v západním světě

Od 5. století až do 15. století, což je období známé jako středověk, převládalo katolické náboženství. Germánské kmeny (z Německa) se usadili v Anglii poté, co je v 5. století napadli a opustili Římské vojska. Germáni vytvořily nové zvyky, kterými se odlišili od Římské říše, protože pro ně vlasy měly velký význam, stejně jako tomu bylo u indiánských a afrických kmenů. Vojenští vůdci si vlasy svazovaly do uzlu na vrcholu hlavy aby tak pro nepřátele vypadaly více zastrašující, protože to symbolizovalo autoritu. Přijít o vlasy bylo zahanbující.

Většina mužů v této době nosila své vlasy rozputené s pěšinkou uprostřed a měla velké, husté vousy! Muži, kteří byli v nižším postavení jako král nosily kratší vlasy. Od 8. století si muži holily vousy a upravovali vlasy energicky, kvůli spojenectví s římským papežem. Tento účes byl nějakou dobu rozšířen a v roce 1073 papež Řehoř VII dokonce zakázal vousy a kníry mezi duchovenstvem. V 11. století si mnoho lidí si zvolilo účes na "páže", podobný Karlu VIII, při kterém byly vlasy stočené přes uši a na zadní straně krku.

Ženské účesy v tomto období byly velmi jednoduché. Ženy nosily vlasy dlouhé, obvykle po kolena nebo i delší, zapletené do dvou copů po stranách. Ženy také nosily v horké dny vlasy v drdolu chignon. Katolická církev chtěla aby všechny ženy nosily šátky, protože ženské vlasy byly považovány za erotické a vlastnictví jejich manželů. V 13. - 14. století bylo populární vytvořit tři copánky, které byly svázány na zadní části hlavy a stejně tak i čele, ozdobené síťkami a ornamenty.

Vdané ženy si zakrývaly své vlasy závoji, síťkami a klobouky aby se zabránilo ukazování vlasů na veřejnosti. V období renesance si ženy vytrhávali vlasy z přední vlasové linie aby tak dosáhli vzhled vyššího čela, vlasy byly pevně stažené dozadu aby tak mohli ukázat své bohatství ozdobnou čelenkou. Tento účes také zahrnoval mnoho copánků, které byly propletené přes i kolem sebe. Tento účes můžeme v dnešní době vidět na svatbách.

Účesy v období Renesance - 14. až 17. století

V 15. století si dámy severní Evropy z horních společenských tříd bolestně vytrhávali vlasy ze své přední linie vlasů, aby se jejich čela zdály vyšší a vlasy si stáhli dozadu a ukryli je pod komplikovanou čelenku. V teplejším podnebí Itálie ženy své vlasy vystavovaly na odiv v copech a pod nízkými, drahokamy zdobenými turbany nebo čepicemi. Blond vlasy byly považovány za znak krásy a vysoké třídy. Následkem toho se muži i ženy pokoušeli změnit barvu svých vlasů na blond pomocí bělidla, šafránu nebo barviva z cibulových šupin nebo, v případě italských žen, tím, že seděli hodiny na slunci v klobouku bez vrchní části.

Účesy v alžbětinském období 1558 – 1603

V 16. století, poté, co si Fratišek I omylem spálil své vlasy pochodní, začali muži nosit krátké vlasy, vousy a brady. Samozřejmě, že v tomto období určovala trendy pro ženy královna Alžběta (odtud ten název). Ženy z vyšší společnosti kopírovaly její přirozeně bledou pleť a červené vlasy, použitím velkého množství bílého prášku, spolu s červenými parukami. Nejúspěšnějším prostředkem k dosažení bledosti královny Alžběty byla bohužel běloba olovnatá, o níž se později zjistilo, že je jedovatá. Inspirované italskými ženami, alžbětinské paní také dodávali svým tvářím zdravý lesk pomocí rtěnky na bázi olova smíšeného s barvivem. Obočí, rty a dokonce i modré žíly si barvily alabastrovými tužkami. Nakonec nanesli na tvář tenkou glazuru z vaječných bílků aby to všechno drželo pohromadě.

Účesy v 18. století 1700 -1799

V 18. století nosili bohatí muži paruky poprášené bílým práškem stažené dozadu do dlouhého copu, na zadní straně krku ukryté v černém hedvábném sáčku nebo svázané černou mašlí. Někteří lidé nosili své vlastní vlasy zapletené do stejného účesu. V rané fázi 18. století měli ženy z vyšší společnosti přistřižené zvlněné nebo kudrnaté vlasy, poprášené práškem a zdobené girlandami a mašlemi. Od 1770-tých let byly v módě účesy z polštářků koňských žíní nebo vytvořené pomocí drátěných klecí a poprášené škrobem. Některé byly téměř metr vysoké a obsahovaly pružiny pro nastavení výšky. Byly extravagantně zdobené peřím, stuhami nebo šperky. V 1780-tých letech reakce proti formálnosti a extravaganci vedly k účesu hérisson (ježek) pro muže i ženy. Byl to volný, huňatý účes s množstvím kudrlinek.

Účesy ve Viktoriánském období 1837 – 1901

Puritánská Viktoriánská éra obhajovala skromnou, přirozenou krásu, zdrženlivou a bez make-upu. Ženy ze střední a vyšší třídy používali kosmetiku méně, ale neupustili od ní zcela. S výjimkou pudrů byl makeup v odvážnější barvách vyhrazen pro prostitutky a herečky, které jej nosili pouze na jevišti. Společnost kladla velký důraz na hygienu a zdraví a mnoho ženských časopisů varovalo před toxickými vlastnostmi průmyslové kosmetiky na bázi olova. Na začátku, v 1840-tých letech, byly ženské účesy elegantní a decentní. Vlasy se naolejovali a uhladily nad spánky, přičemž se v zadní části nechali dlouhé kadeře na boku hlavy a později těžký uzel z kudrlinek nebo copánků. V 19. století zvykli mít muži vlasy poměrně krátké, někdy zvlněné a ošetřené makasarovým olejem. Většina mužů nosila vousy, kotlety nebo bradu.

Účesy v 1920-tých letech

Během "bouřlivých dvacátých let," společenské trendy reagovali proti puritánským viktoriánským standardům krásy. Populární nové krátké účesy - zvlněné nebo mikáda - "boby" - symbolizovaly rostoucí svobodu žen. Poprvé bylo cítit vliv filmu, protože se ženy stále častěji inspirovali filmovými hvězdami. Používání velkého množství makeupu se také v této době vrátilo do módy. Obecně platí, že bílé ženy si aplikovali světlý prášek na obličej a krémové růžové kruhy na tváře, vytrhávali si obočí a tužkou dokreslili tenké oblouky a malovali si rty červeně, s důrazem na Amorův luk horního rtu. Bílí muži se zájmem o módu nosili své vlasy s pěšinkou na nebo v blízkosti středu hlavy a sčesané dozadu s brilantiny - mastnou, parfémovou látkou, která dodávala lesk a držela vlasy na místě. Tento vzhled byl propagován filmovými idoly.

Účesy v 1940-tých letech

V průběhu let 1930 až 1940, Hollywoodské hvězdičky určovaly trendy v dámské módě. Delší, více ženské účesy se opět staly populárními, a ženy okamžitě kopírovaly kadeře Bette Davis, topknot Betty Grable s vlnami, a zářivé vlny, které měla Rita Hayworth. Veronica Lake způsobila senzaci tím, že nosila pramen vlasů, který zakrýval jedno oko. Účes, který nejvíce symbolizuje tuto éru byl však s pěšinkou na boku a měkkými kadeřemi padajícími přes rameno. Také poprvé, opálená kůže (u mužů i žen), začala být vnímána jako symbol vysoké třídy - což opět ukazuje vliv filmových hvězd na standardy krásy. Muži i nadále nosili krátké vlasy a často sčesané dozadu uhlazené olejem.

Účesy v 1950-tých letech

V nejistých časech po konci druhé světové války se vrátili do popředí tradice a konzervativní hodnoty. Okouzlující žena v domácnosti, která dokázala provést všechny domácí práce aniž by jí trčel byť jen vlásek, se stala populární ikonou. Následkem toho, mnoho žen strávilo nadměrné množství času aby se tomuto ideálu krásy přiblížili. Do módy přišlo "oko laně", vytvořené pomocí očních stínů na víčkách, tužky na obočí, řasenky a tenké oční linky; stejně tak bledá pleť a intenzivně zbarvené rty. Dámské vlasy si toho vytrpěli ještě více. Byly vyčesávané, upravované, tvarované a stříkané sprejem v salonu každý týden do "helmy" dokonalých kadeří a vln. Muži nosili své vlasy v účesu DA (zkratka pro Duck Ass - zadek kachny). Tento účes byl vytvořen sčesaním vlasů ze stran hlavy dozadu a byl upevněn pomocí pomády. Tento účes vytvořil Philadelphský kadeřník Joe Cirella v roce 1940 a uchytil se, když ho začali nosit televizní, filmové a hudební hvězdy jako James Dean a Elvis Presley. DA byl obvykle kombinovaný s dlouhými, hustými licousy - které se na mužské tváře vrátili poprvé od 19. století - a účes Pompadour - vysoký účes při kterém se vlasy z předu hlavy zčešou směrem dozadu.

Účesy v 1960-tých letech

V roce 1960 se ženy přesunuly z domácí sféry do zaměstnání, za kariérou, stejně jako i vzděláním. Následkem toho se ženy na začátku a v polovině 1960-tých let vzepřeli na čas náročným, složitým účesem z 50. let a volili si praktické krátké střihy (často variace bobu z 1920-tých let) nebo dlouhé, rovné vlasy. Během této dekády byl co se týče makeupu populární jeden vzhled: tmavé oči spárované s bledými rty (nebo, ke konci 60-tých let, vůbec žádný make - up). Populární kultura, zejména rock 'n' roll, získala převahu při tvoření standardů módy a krásy. Když se v roce 1964 Beatles objevili v Ed Sullivan Show, jejich "mop tops" účesy vytvořili revoluci v pánských účesech - poprvé od 18. století byly populární dlouhé vlasy. Sociální hnutí, jako například Black Power a kampaně proti válce ve Vietnamu také pomáhaly formovat pojetí krásy v 60-tých letech. Mnoho Afroameričanů odmítlo účesy inspirované účesy bělochů, jako je Čonka, a zvolili účes Afro, jako znamení hrdosti na svou rasu. Vliv psychedelik a hnutí hippies obhajoval přírodní, divoký vzhled pro muže i ženy a úplné odmítnutí kosmetiky.

Účesy v 1970-tých letech

Sociální revoluce zplozena 60-tých letech zapustila kořeny v 70-tých letech, a standardy krásy odrážely tyto změny. Ve skutečnosti, vlasy se staly symbolem této éry více než jedním způsobem. Stali se jedním z nejmocnějších způsobů jak vyjádřit svou identitu nebo postoj. Po většinu této dekády muži a ženy všech etnických skupin nosili dlouhé vlasy přirozeně a především volně. Hříva volně spadajících kadeří, bronzová pokožka a lesklé rty způsobily v roce 1976 senzaci, stejně jako tomu bylo i v případě krátkého a odvážného střihu olympijské krasobruslařky Dorothy Hamill. Muži si přizpůsobili účesy s pěšinkou vpředu, které nosili idoly teenagerů jakými byli Leif Garret a Bee Gees. Afro účes zůstal populární a osvojili si ho i mnozí běloši, i když jeho kratší ostříhané verze, jaké nosil například Muhammad Ali, byly stále v módě. Ke konci dekády vzniklo punkové hnutí jako opozice k hodnotám éry ovlivněné hnutím hippie. "Punks" vytvořili záměrně šokující, provokativní vzhled, jehož součástí jsou ostré účesy zářivých fluorescenčních barev, oholené a potetované lebky, piercing obličeje a výrazný make – up.

Účesy v 1980-tých letech

V 1980-tých letech se "éra přebytku" projevila na účesech, obecně - čím větší, tím lepší. Popové hvězdy jako Madonna zpopularizovali styl, jehož součástí byl výrazný makeup se zářivými neonovými barvami a záměrně rozcuchané a špatně nabarvené vlasy. Michael Jackson nosil ligotavou, mokro vypadající, výrazně změněnou verzi Afra. Méně odvážní bílí kluci ze střední třídy si přizpůsobili punkem ovlivněn špičatý účes, jehož součástí byl někdy malý cop na zadní části krku ( "krysí ocas"). Androgyn měla také v 80-tých letech ohromující vliv, od vyholené hlavy Sinead O'Connor po "čelenky" v heavy metalu s jejich makeupem a explozí dlouhých, barvených vlasů. V protikladu k těmto tendencím, populární byl i neokonzervativní vzhled, který zpopularizoval tradiční krátké účesy pro muže i ženy.

Účesy v 1990-tých letech

V 1990-tých letech byly standardy krásy neuvěřitelně rozmanité a neustále se měnící. Modelka Kate Moss vytvořila znepokojující standard extrémní hubenosti, někdy označovaný jako "heroin chic" kvůli vychrtlému vzhledu obličeje a těla. Hnutí grunge v rockové hudbě popularizovaly nepořádný, přírodní styl v opozici vůči umělému vzezření 80-tých letech. Grunge vzhled charakterizovaly dlouhé, rozcuchané a neupravené vlasy. Michael Jordan udělal z oholené hlavy populární "účes" pro muže všech ras. Jennifer Aniston ze situační komedie Přátelé vytvořila krátce trvající módní trend s její moderní verzí účesu "shag" ze 60-tých let. Rachelin střih byl uhlazenější, s delšími vrstvami a tvář rámujícím melírem.