Nespavost a bušení srdce - jak nespavost škodí vašemu srdci

Jako by fyzická únava a zamlžený mozek nestačily, bezesné noci mohou ublížit i vašemu srdci. Podle dlouhodobé studie existuje úzká souvislost mezi nespavostí a rizikem srdečního selhání. Pokud i vás trápí nespavost a bušení srdce, zbystřete pozornost. (Hayes, 2009)

Přes jedenáct let sledovalo několik univerzit ze severských států spánkové návyky a počet srdečních selhání u více než 50 000 mužů a žen. Odborníci se zaměřovali na tři hlavní příznaky nespavosti: problémy s usínáním, problémy setrvat ve spánku a brzké ranní buzení spojené s neustálou únavou. (Laugsand, 2016)

Naneštěstí, samotné výsledky analýz jsou natolik závažné, že by kvůli nim člověk mohl mít problémy usnout. Z účastníků, kteří udávali pouze jeden z příznaků nespavosti (v rozmezí "příležitostně" nebo "často") došlo k nárůstu srdečních příhod na 5%, respektive 14% ve srovnání se sledovanými osobami, u kterých problémy se spánkem hlášeny nebyli. Sledovaní lidé, kteří udávali tři příznaky nespavosti jako časté, se počet srdečních selhání dokonce ztrojnásobil!

Nespavost je porucha spánku vyznačující se nadměrnou vzrušivostí, respektive nabuzením mentálního stavu. Takže namísto klidového stavu, který byste měli zažít během spánku, dochází při nespavosti ke zvýšené aktivitě sympatického nervového systému. To má za následek uvolnění záplavy stresových hormonů do krevního oběhu. Takové přepětí hormonů zvyšuje krevní tlak, což vysvětluje, proč můžete mít po dobu nespavosti pocit, že vaše srdce buší a vaše tělo se přehřívá. Zkombinuje se u vás nespavost a bušení srdce, případně nespavost a pocení ...

Stresové hormony zároveň zvyšují zánětlivé hladiny a urychlují uvolňování katecholaminů, což je skupina sloučenin, které jsou podle jiného výzkumu úzce navázané na zvýšené riziko vzniku srdečních chorob.

Co můžete udělat, pokud se u vás najednou objeví nespavost a bušení srdce? Pomoc je jednoduchá, dopřejte si kvalitní spánek ... Ale to se mnohem snadněji řekne než provede. Zkuste se při vašem spánkovém režimu zaměřit na následující aspekty.

Spánkové návyky

Vyhýbejte se zdřímnutí během dne a před uložením do postele si dopřejte minimálně půl hodinu relaxu. To znamená, žádná televize, žádný počítač či digitální přístroje, které by vás mohly místo potřebné přípravy k odpočinku naopak stimulovat nebo udržovat ve stavu pohotovosti. Vytvořte si spánkové návyky, kterých se budete držet: vstávejte a usínejte každý den v přibližně stejnou dobu.

Prostředí pro spánek

Vytvořte si v ložnici podmínky pro dobrý spánek. To znamená 3T - ticho, temno, termostat. Zavřete dveře před hlukem a ruchem, použijte závěsy, v případě potřeby nastavte termostat na přibližně doporučených 18 ° C. Podle studií mají lidé tendenci usínat rychleji, pokud mají hlavu v chladu.

Vhodné stravování

Vyhýbejte se 6 až 8 hodin před spaním kofeinu, s alkoholem také opatrně. Tyto dvě látky jsou totiž hlavními narušiteli spánku. I hlad vás může držet v noci vzhůru. Pokud jste tedy jedli příliš brzy před spaním, mohlo by vám večer něco lehkého na zub pomoci usnout.

Cvičení pro spánek

Pokud se vám nepodaří unavit se během dne, bude se vám večer hůře usínat. Dopomoci k spánku vám přitom mohou dokonce i jednoduché cviky či fyzická námaha, jako obyčejná chůze nebo střídmá jóga.